čtvrtek 22. prosince 2016

,

Recenze: Moudré z nebe (Richard Skolek)

Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.

ÚDAJE: 
Název: Moudré z nebe
Autor: Richard Skolek
Nakladatelství: Backstage Books
Rok vydání: 2015
Počet stran: 97

Poslední dny a týdny jsem jako zasypaná učebnicemi, odbornou literaturou nebo četbou vyžadující maximální pozornost a hluboké přemýšlení. Ovšem nedávno jsem strávila odpoledne s touto milou jednohubkou, která mě na chvilku přenesla úplně jinam a já se mohla uvolnit. 

"Ptal jsem se totiž mamky, co teda ptoom je, když člověk umře, a vona říkala, že potom je někde jinde, a mně se dost líbí tady, já nikde jinde být nechci, takže jsem rád, že jsem ještě neumřel, a voni to mamce všichni doktoři říkali, prosimvás, narodil se vo dva a půl měsíce dřív, je takovej celej nevyvinutej, to nemá cenu, stejně vám umře, tak ho dejte do ústavu a pořiďte si jinýho, ale mamka asi nechtěla přibírat, tak holt vzala, co přišlo (...) "

Kniha je konstruována jako deník. Deník malého chlapce, jehož pohled na svět každému připomene doby, kdy byl sám zvídavý,bezprostřední a kvůli hlášce "tomu ještě nemůžeš rozumět" neustále odpálkováván. 

U mnoha příběhů jsem se nasmála. Celkově bych knihu hodnotila jako milou oddechovku, která mi opravdu zlepšila náladu. Je skvělé čas od času moci u něčeho "vypnout", nemuset v ničem hledat hlubší smysl a jen si užívat úsměvné historky. 
"Ptal jsem se taťky, přoč ženský nosí vložky, poněvadž je na to v televizi furt nějaká reklama a mně to vrtá hlavou, a von říkal, že to nosí holky, když jdou sportovat, že třeba hrajou tenis, a když se jim chce čůrat, tak se vyčůraj do tý vložky (...), každopádně se tím vyřešila ta záhada, jak vony ty tenistky v televizi vždycky vydrží celej ten hrozně dlouhej zápas bez toho, že by musely jít čůrat (...)"

Vzhledem k vypravěči je kniha psána hovorově, což by možná někomu mohlo vadit. Já osobně jsem si na to musela chvilku zvykat, ale po pár stránkách jsem už neměla problém. Zároveň jsou věty často souvětími složenými z velké spousty vět vedlejších, což ale má dodávat na autentičnosti vyprávění malého chlapce. 

Ještě jednou bych touto cestou chtěla poděkovat Richardu Skolkovi, který mě oslovil, a já měla možnost se takhle krásně odreagovat. Opravdu knihu doporučuji každému, kdo si chce dát od všeho pauzu a jen se opět na chvíli na svět podívat dětskýma očima. 

"Vlastně z toho vychází, že ty starý věci jsou nudný a ty novější jsou dobrý, teda kromě pohádek, protože tam jsou sice ty nejstarší dost zlý, ale ty úplně nový většinou taky nestojí za nic, nejhorší ze všeho jsou ty slovenský princezny, co ani neumí česky, mamka říká, že to takhle nemám říkat, že se to nedělá a kdesi cosi, no ale když vona je to pravda, když je to česká pohádka, tak tam má být česká princezna, to je prostě tak."
Share:

0 komentářů:

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář, strašně si jich vážím a dělají mi ohromnou radost!:)